Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1000 V (rok vydání 2011) - svazek 88

Anotace textu normy :

Tato publikace navazuje na příručky „Příručka pro zkoušky elektrotechniků – požadavky na základní odbornou způsobilost“, „Příručka pro zkoušky vedoucích elektrotechniků – všeobecné požadavky“ a „Příručka pro zkoušky projektantů elektrických instalací“, s nimiž vytváří základ pro vzdělávání elektrotechniků, v tomto případě elektrotechniků zabývajícími se elektrickými zařízeními nad 1 000 V.
Obsah publikace vychází z platných legislativních předpisů a technických norem a obsahuje i řadu ustanovení a odkazů na podnikové normy energetiky, jejichž technické předpisy jsou řadě elektrotechniků již méně známé, ale pro činnosti v zařízeních nad 1 000 V nezbytné.
Příručka sestává ze sedmi kapitol, z nichž každá se dotýká vybrané, převážně bezpečnostní problematiky elektrických instalací a elektrických zařízení nad 1 000 V. K tomu je nutno dodat, že autor příručky si nečiní nárok na jednoznačné stanovení priority některého z obou používaných termínů, i když v poslední době se začal termín elektrické instalace více uplatňovat místo tradičního termínu elektrická zařízení.
V první kapitole se čtenář seznámí ze základními legislativními podmínkami a požadavky pro připojení elektrických zařízení k elektrizační soustavě. Informace o rozdělení elektrických zařízení dle napětí a o hodnotách jmenovitých napětí používaných v trojfázových sítích České republiky tuto úvodní část příručky doplňují.
Druhá kapitola se zcela zabývá ochrannými pásmy jednotlivých zařízení elektrizační soustavy – jejich současným stavem. Jsou zde zdůrazněny zakázané činnosti, ale též podmínky pro možné činnosti v ochranných pásmech.
Zásady bezpečnosti při obsluze a práci na elektrických zařízeních nad 1 000 V jsou předmětem třetí kapitoly. Podkladem při zpracování této části byla vedle ČSN EN 50110-1 ed. 2 zejména podniková norma energetiky PNE 33 0000-6 ed. 2 a v ní uvedené zásady bezpečnosti ověřené dlouholetým praktickým využíváním a zkušenostmi. Tyto zásady jsou pak uplatněny v podmínkách uvedených pro práce na zařízení bez napětí, pro práce v blízkosti zařízení pod napětím a zejména pro práce na zařízení pod napětím.
Problematika ochrany před úrazem elektrickým proudem v zařízeních nad 1 000 V je podrobně rozvedena ve čtvrté kapitole, a to jak z hlediska prostředků ochrany základní – před dotykem živých částí, tak prostředků ochrany při poruše zařízení – ochrany před dotykem neživých částí. Popis způsobů ochran neživých částí používaných v zařízeních nad 1 000 V, hodnoty dotykových napětí a přístupy k jejich určení popsané v příručce, jsou přínosem pro znalost problematiky ochrany před úrazem v těchto zařízeních. Nutno dodat, že uvedená problematika pro zařízení nad 1 000 V je dnes zmiňována zejména v podnikových normách energetiky.
Pojednání o uzemňování silových elektrických instalací a zařízení nad 1 000 V je obsahem páté kapitoly. Je zde poukázáno na hlediska, ze kterých musí vycházet návrh uzemňovací soustavy, ať se jedná o elektrické stanice nebo venkovní vedení. Pozornost je věnována opatřením pro dodržení dotykových napětí a opatřením pro zamezení zavlečení potenciálu ze soustav nad 1 000 V do soustav nízkého napětí. V samostatné části této kapitoly jsou popsány požadavky na uzemnění v transformovnách vn/nn.
Zajištění silových elektrických zařízení nad 1 000 V před účinky atmosférických přepětí se věnuje šestá kapitola příručky. Klade důraz na zásady pro umisťování a připojování omezovačů přepětí a na ochranu jednotlivých druhů zařízení jak v sítích vysokého napětí, tak v sítích vvn. Pozornost je věnována uzemňování chráněných zařízení jako nezbytného opatření ochrany zařízení před účinky blesků.
V sedmé kapitole jsou uvedena vybraná bezpečnostní ustanovení a související technické požadavky dotýkající se provedení elektrických instalací a souvisejících zařízení elektrických stanic, silových kabelových vedení vn a silnoproudých venkovních vedení nad 1 000 V. Jedná se o ustanovení a zásady jednak chránící pracovníky obsluhující tato zařízení a jednak o zásady, při jejichž dodržení budou vytvořeny podmínky zajišťující bezpečný provoz a ochranu okolí provozovaných zařízení.
Na závěr každé kapitoly jsou uvedeny použité technické podklady a kontrolní otázky včetně stručných odpovědí.
Záměrem celé publikace, která může sloužit jako podklad pro přípravu na zkoušky elektrotechniků, jsou, zásady bezpečnosti a poznatky vztahující se na silová elektrická zařízení nad 1 000 V, i když charakter řady ustanovení je společný též pro zařízení do 1 000 V. Příručka je určena široké obci elektrotechniků od projektantů až po provozní elektrikáře, a to nejen pro ty, kteří obhajují svoji odbornou způsobilost pro elektrické instalace a zařízení nad 1 000 V, ale i pro ty, kteří se na své profesní rozšíření teprve připravují.