ČSN ISO 16254 (011686)

Anotace textu normy ČSN ISO 16254 (011686):

Tento dokument vychází z ISO 362-1[2] a stanovuje technickou metodu měření zvuku vyzařovaného silničními vozidly kategorií M a N za provozních podmínek v klidu a za jízdy nízkou rychlostí. Podle specifikací se reprodukuje hladina akustického tlaku vytvářená hlavními zdroji zvuku vozidla, které jsou v souladu s provozními podmínkami vozidla v klidu a za jízdy nízkou rychlostí a které jsou důležité pro bezpečnost chodců. Metoda je vytvořena tak, aby vyhovovala požadavkům na jednoduchost, pokud jsou v souladu s reprodukovatelností výsledků při daných podmínkách provozu vozidla.

Zkušební metoda vyžaduje akustické prostředí, které je dosažitelné pouze v rozlehlém otevřeném prostoru. Takové podmínky většinou existují při:

• - měřeních vozidel pro certifikaci podle obecně závazných předpisů;
• - měřeních během výroby;
• - měřeních v oficiálních zkušebnách.

Výsledky získané touto metodou poskytují objektivní míru zvuku vyzařovaného za daných zkušebních podmínek. Je nutno uvažovat tu skutečnost, že subjektivní hodnocení obtěžování, vnímavosti a/nebo schopnosti detekce různých motorových vozidel nebo tříd motorových vozidel v důsledku jejich emise zvuku se jednoduše nevztahují k indikacím zvukoměrného systému. Jelikož obtěžování, vnímavost a/nebo schopnosti detekce jsou velmi úzce spojeny s osobním vnímáním jednotlivce, fyziologickým stavem člověka, kulturou a podmínkami životního prostředí, existují velké rozdíly, a proto tyto termíny nejsou užitečné jako parametry pro popis konkrétního stavu vozidla.

Namátkové kontroly náhodně vybraných vozidel zřídka probíhají v ideálním akustickém prostředí. Pokud jsou měření prováděna na vozovce v akustickém prostředí, které nesplňuje požadavky stanovené tímto dokumentem, mohly by se získané výsledky značně odchylovat od výsledků dosažených za stanovených podmínek.

Kromě toho tento dokument uvádí technickou metodu měření pro stanovení účinnosti systémů generujících vnější zvuk, a to za účelem zprostředkování akustické informace chodcům o provozním stavu vozidla. Tyto informace se uvádějí jako objektivní kritéria, která se v případě systému generujícího vnější zvuk týkají hladiny akustického tlaku a frekvenčního obsahu a jejich změn jako funkce rychlosti vozidla.

Tento dokument doplňuje metriku psychoakustické tonality, vztahující se k lidskému vnímání tonální hlasitosti. Psychoakustickou tonalitu je možné použít k odhadu slyšitelných frekvenčních posuvů zvuků tím, že se identifikuje nejvíce slyšitelná složka v každém slyšitelném frekvenčním pásmu (kritické pásmo), jakož se i určuje, jestli takto identifikované pásmo (pásma) vyhovuje kritériím slyšitelnosti.

Příloha A a příloha C obsahuje základní informace, považované za důležité při přípravě tohoto dokumentu