ČSN EN 61169-16 (353811)

Kategorie - podobné normy:

Vysokofrekvenční konektory

Anotace textu normy ČSN EN 61169-16 (353811):

Tato část IEC 61169, která je dílčí specifikací (SS), uvádí informace a pravidla pro přípravu předmětových specifikací (DS) kolíkových a zásuvkových vysokofrekvenčních koaxiálních konektorů se šroubovým spojovacím mechanismem pro nízkovýkonové až středněvýkonové aplikace. Tento konektor je obecně známý jako "typ N".

Jsou zahrnuty tři verze konektoru typu N s charakteristickou impedancí 50 , přičemž každou verzi lze spojovat s každou z ostatních verzí.

Konektor pro všeobecné účely (stupeň 2) odvozený ze specifikací Spojených států amerických MIL C 71B a MIL-C-39012 lze přednostně používat s vysokofrekvenčním kabelem 60096 IEC 50-7 do maximálního kmitočtu přibližně 12 GHz.

Konektor s vysokou funkčností (stupeň 1) je zejména vhodný pro mikrovlnné aplikace, kdy se požadují nižší činitele odrazu, než které poskytuje konektor pro všeobecné účely. Tyto konektory mohou být rovněž vhodné pro mikrovlnné součásti. Tolerance rozměrů rozhraní leží mezi tolerancemi pro stupeň 0 a stupeň 2 a jsou zvoleny tak, aby zajišťovaly požadovanou funkci. Některé konektory stupně 1 vyhovující této normě lze použít do maximálního kmitočtu 18 GHz.

Standardní zkušební konektor (stupeň 0) má pečlivě kontrolované rozhraní a slouží jako referenční pro měření konektorů, kabelových sestav, součástí a zařízení s výše uvedenými dvěma rozhraními. Lze jej rovněž použít jako mikrovlnný konektor v situacích, kdy se požaduje nejpřesnější rozhraní pro použití do maximálního kmitočtu 18 GHz. V příloze A je uveden konektor s charakteristickou impedancí 75 , třebaže použití konektorů typu N 75 se naléhavě nedoporučuje.

Náhodné spojení konektorů 75 s konektory 50 může destruktivně poškodit verzi 75 , ale vzhledem k rozsáhlému používání několika minimálně odlišných verzí 75 zajišťuje nyní uvedené rozhraní obecný pokyn pro návrh. Konektory 75 mají být jasně identifikovatelné.

Tato specifikace uvádí doporučené funkční vlastnosti uvažované při tvorbě předmětových specifikací a zahrnuje programy zkoušek a kontrolní požadavky.