Tato část ISO 639 poskytuje dva soubory třípísmenných jazykových kódů pro identifikaci názvů jazyků: jeden soubor pro terminologické aplikace a druhý pro bibliografické aplikace. Tyto soubory kódů jsou stejné s výjimkou dvaceti pěti jazyků, které mají odchylné jazykové kódy z důvodů kritérií použitých pro jejich vytváření (viz 4.1). Jazykové kódy byly původně navrženy pro využití v knihovnách, informačních službách a v nakladatelstvích pro označení jazyka při výměně informací, speciálně v počítačových systémech. Tyto kódy byly široce používány ve veřejných knihovnách a mohou být použity terminology a lexikografy pro jakoukoliv aplikaci, která vyžaduje označení jazyka v kódovém tvaru. Dvoupísmenný jazykový kód byl navržen pro praktické používání většiny hlavních světových jazyků, které jsou nejčastěji zastoupeny ve souboru světové literatury. Doplňkové jazykové kódy se tvoří v případech, kdy je zřejmé, že existuje významný literární útvar v konkrétním specifickém jazyce. Jazyky navržené výlučně pro strojní použití, jako jsou programovací počítačové jazyky, nejsou do těchto kódů zahrnuty.
Náhled obsahu:
Datum aktualizace: 24.05.2012 Počet položek: 1 215 818