uvádí metodické postupy stanovení tepelného zatížení pro navrhování konstrukcí na účinky požáru. Úplný analytický postup navrhování bere v úvahu chování nosného systému stavby při zvýšené teplotě působení požárů a příznivé účinky aktivních a pasivních protipožárních opatření. ČSN EN 1991-1-2 uvádí výpočty tepelného zatížení pro teplotní analýzu které vycházejí z nominálních teplotních křivek nebo z přirozených modelů požáru. Dále zavádí kombinační pravidla pro stanovení úrovně mechanického zatížení konstrukce v podmínkách působení požáru.
Příloha A uvádí parametrické teplotní křivky. Příloha B uvádí zjednodušenou metodu pro stanovení tepelného zatížení vnějších stavebních prvků. Příloha C obsahuje výpočtové postupy pro určení teplot v prostoru při působení lokálních požárů. Příloha D uvádí zdokonalené modely požárů: jednozónové, dvouzónové a výpočetní dynamické modely kapalin a plynů. Příloha E stanovuje výpočty hustot požárního zatížení se zahrnutím součinitelů vyjadřujících jak nebezpečí vzniku požáru, tak postihujících aktivní protipožární opatření. Příloha F uvádí postupy pro stanovení ekvivalentní doby požáru, kterému je konstrukce vystavena. Příloha G uvádí rovnice pro stanovení polohových faktorů, které jsou nezbytnou součástí výpočtu radiace.
Náhled obsahu:
Datum aktualizace: 18.05.2012 Počet položek: 1 221 081